0

Mohu, prosím, požádat o autogram?

Sběratelem autogramů nebo přinejmenším jejich poskytovatelem se stal
během svého života bez výjimky snad každý z nás. Podepsání pracovní
či jiné smlouvy, poštovní doručenky nebo jiného úředního dokladu, na
který jsme vtiskli své jméno, je toho výmluvným dokladem.

Sběratelem autogramů nebo přinejmenším jejich poskytovatelem se stal
během svého života bez výjimky snad každý z nás. Podepsání pracovní
či jiné smlouvy, poštovní doručenky nebo jiného úředního dokladu, na
který jsme vtiskli své jméno, je toho výmluvným dokladem. Pravým
sběratelem autogramů a rukopisů však rozumíme spíše člověka, který se
této činnosti, (ostatně jak to již svým slavným výrokem o sběrateli
jako nejšťastnějším člověku na světě podotkl také slavný spisovatel
Karel Čapek), věnuje o svém volném čase jako hobby. U zrodu tohoto
koníčka stála jistě zvědavost nebo spíše touha přiblížit se mnohdy
nedostižným idolům, respektive si je díky získanému autogramu alespoň
částečně přivlastnit. Cesta, jakou k vytouženému autogramu známé
osobnosti zvolíme, je tak naprosto individuální. Jsou mezi námi tací,
kteří se neváhají stát součástí zfanatizovaného davu a vrhat se přes
zábrany svým „hvězdám“ k nohám nebo stepovat hodiny a hodiny před
neprodyšně zavřenými dveřmi nedobytných hotelů, případně si vystát
nekonečně dlouho frontu předem avizované autogramiády v knihkupectvích,
výstavních síních nebo jiných prostorách k tomuto účelu vyhrazených.
Jiní zase zvolí poklid domova, kde si své myšlenky zformulují a vtělí je
do dopisu, adresovanému svému idolu a pak jen čekají, zda jim dotyčná
osobnost odpoví.

Neméně populární variantou je také nákup autogramů na aukcích nebo
v antikvariátech a specializovaných obchodech. Vrcholem sběratelova
snažení a ocenění jeho práce je pak osobní pozvání do bytu dané
autority nebo na příjemné posezení v kavárně či na jiném místě. Není
tedy pochyb o tom, že sběratelství autogramů bylo, je a bude populární, a
v určitých obdobích se do jisté míry stalo také módním koníčkem,
kterému propadla i nejedna slavná osobnost sama. Ve sběratelských kruzích
jsou známy rukopisné kolekce básníka a spisovatele Václava Hanky, jehož
výstava autogramů a rukopisů uspořádaná v roce 1877 v Praze vyvolala
velký ohlas veřejnosti, ale také architekta Josefa Hlávky, básníka a
dramatika Emanuela z Lešehradu a z novějších pak rovněž herců Raoula
Schránila, Miroslava Horníčka nebo Jiřího Líra. Podepsaná kartička,
vizitka, památník, kniha nebo plakát tak pro mnohé představují posvátné
relikvie s často osobním příběhem, které opatrujeme do konce svých dnů
a mnohé z nich se proto stávají součástí nejen osobních, ale
i muzejních a archivních sbírek. Vybrané kousky z jedné takové kolekce
si vám nyní dovolujeme ukázat i v našem muzeu a možná vás také po
jejím zhlédnutí navnadíme k založení sbírky vlastní.

Výstava | 16. 1. – 20. 3. 2003, vernisáž 16. 1. v 17 hodin |
Jenštejnský a Salátovský dům, Husovo nám. 87, Beroun

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *