0

Socha svatého Václava v Čestlicích

Jednou z pamětihodnosti obce Čestlice je pískovcová socha sv. Václava.
Dnes stojí v Lipové ulici mezi dřevěnými plastikami čtyř svatých, ale
nebylo tomu tak vždycky.

Začneme-li v hluboké historii, pak se nejprve zastavíme v Jindřišské
ulici v Praze, kde dnes stojí budova hlavní pošty. Ve 14. století tu byl
dům lékárníka císaře Karla IV, Angela de Florencia a jeho zahrada
s léčivými bylinami, Andělská zahrada (Hortus Angelicus) však nesloužila
jen pro pěstování léčivek, ale rostly zde i okrasné stromy a keře. Je
často uváděna jako jedna z prvních středoevropských botanických
zahrad.

Přestože se zdá, že jsme se od Čestlic vzdálili, Andělská zahrada se
v jejich historii objevila, proto se jí budeme věnovat podrobněji.

Karel IV. přidělil zahradě pozemek o výměře více než 1 ha a
k němu zajistil financování. Zabírala čtvrtinu bloku mezi dnešním
Václavským náměstím a ulicí Politických vězňů.

Historie domu v Jindřišské ulici nabývá pro nás na zajímavosti
v 18. století, přesněji v roce 1736. Hrabě František Antonín Špork je
jedním z těch, kdo financovali stavbu kláštera celestýnek (anunciatek)
v Praze. Jako vhodná lokalita pro klášter byla zvolená Andělská zahrada,
architektem byl Kilián Ignác Dienzehofer a součástí výzdoby byla i socha
sv. Václava.

A vracíme se do Čestlic. V roce 1782 bylo Josefem II. zrušeno mnoho
klášterů mezi nimi i pražský klášter celestýnek. Při rozprodávání
majetku byla v roce 1785 zakoupena tehdejším majitelem průhonického
panství Josefem Vojtěchem hrabětem Desfours z klášterní zahrady socha sv.
Václava. Tu potom daroval farní obci Čestlice a byla umístěna ke kostelu
sv. Prokopa.

Socha sv. Václava byla později přemístěna na čestlickou náves, kde
stála mezi čtyřmi mohutnými lipami. Pro stáří stromů došlo v roce
2004 k jejich pokácení a byly tu vysázeny lípy nové. Ze starých kmenů
vyřezal výtvarník Mgr. Karel Vostárek sochy čtyř světců – ochránců
země (sv. Václav, sv. Prokop, sv, Ludmila, sv. Anežka).

Socha sv. Václava je z pískovce, jméno jejího autora neznáme. Stojí na
podstavci o výšce 1, 45 m a měří 2, 8 m. Sv. Václav drží v pravé
ruce praporec a levou je opřen o erb. K prvním opravám došlo v roce
1929 při oslavách milénia smrti světcově. Další restaurátorské práce
proběhly počátkem 90. let minulého století a vykonal je Jarmil Plachý.
Bohužel však nebyly úspěšné, a proto druhou rekonstrukci v roce
2010 provedla restaurátorka Olga Dušková. V témže roce byly původní
pařezové podstavce napadeny houbou a nahrazeny novými podstavci z kamene.
V roce 2008 bylo také nově upraveno celé prostranství a úpravy byly
dokončeny v roce 2012.

olina.cad

Majitelka malého nakladatelství. Ráda píši o čemkoli, ale Česká republika a její zajímavosti jsou mou prioritou.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *